Přitiskl jsem si nos k malému kulatému oknu a nahlédl do zatemněné místnosti za ním. Zdálo se, že se děje něco zvláštního. Vyčerpaný obsluhující kiosek stojící vedle mně zvládl jen tenký úsměv. Viděla to všechno předtím.

Při bližším pohledu jsem si uvědomil, že na obrazovce se hraje animovaná verze příběhu Jules Verne. Naivní, černobílé obrazy přes něj tančily a malovaly hubené publikum blikajícím stříbrným leskem.

Přečtěte si více